Tělo krásné, tělo mé
Body neutrality a body positivity jsou termíny, které začínají být pro mladé holky a kluky úplně běžná věc. Sláva! Každé tělo je hodné respektu či na něj můžeme přímo nahlížet jako na krásné - přesně takové, jaké je. Neexistuje pár vzorů, které je třeba následovat. Každý člověk je originál! Body shaming, tedy vzájemné srovnávání, hodnocení, nevyžádané komentáře, vynášení do nebes některých fyzických aspektů oproti jiným, to přestává být společensky přijatelné. Rozhodně nejsme ještě jako společnost v cíli. Ale zcela jistě jsme svědky změny, která už teď přináší jen to nejlepší.
Sebevědomí. Sebedůvěra. To je přece ten největší kapitál každého z nás. A také jediný recept, jak přetnout začarovaný kruh zraňujících poznámek, posměšků, urážek, nevyžádaných hodnocení a rad v souvislosti s tím, jak vypadáme. Podlehnout pocitům méněcennosti je tak snadné. Když kritiku vůči našemu vzhledu slýcháme často i ve vlastní rodině, setkáváme se s ní ve škole, v práci a navíc dennodenně vidíme určitou vyvolenou normu v časopisech, v televizi, na internetu, v reklamách, na každém kroku, opravdu velmi těžko se odolává. Často ani nevíme jak, ale sami toto uvažování přebíráme a posíláme zraňující chování dál. Vymanit se a přijmout se ve své originální fyzické danosti vyžaduje díky těmto vlivům extrémní úsilí. Dost často se to ženám daří až s moudrostí danou věkem. S lítostí se pak ohlíží zpět na léta, která si mohla užít úplně jinak, kdyby... Kdybych se měla ráda taková, jaká jsem, dřív!
V jakémkoliv věku platí - už včera bylo pozdě. Trend krásy přirozenosti konečně i k nám vtrhnul jako svěží vítr. A skvělé je, že boj s negací začal na všech frontách. Otevřeně se mluví o tom, že komentovat vzhled není v pořádku. Sociální sítě jsou v tomto ohledu doslova tavicí kotel. Na jedné straně jsou toxické, svádějí k předstírání, upravování a filtrování reality. Na straně druhé je pro mladou generaci už běžné na to upozornit, podpořit v té záplavě naopak profily, které staví na přirozenosti nebo se i přímo zastat někoho, kdo je obětí hejtů. Upozornění, že se body shamingu dopouštíme, třeba i nevědomky a nechtěně, nás vede k postupné korekci chování i myšlení.
Těmto zarytým zlozvykům ve společnosti se velmi hezkou formou věnuje crowfundingová iniciativa "Moje tělo je moje" nebo podcast "Sádlo", jehož popularita se od prvních dílů šířila jak lavina. Formou osobních příběhů přibližují oba tyto projekty prožitky, bolest, stud i újmu, kterou si nevhodnou kritikou navzájem způsobujeme. Když "se o tom ví", mnoho lidí si začne dávat pozor, začne své chování více řešit a korigovat.
Od body shamingu se distancuje i čím dál víc módních značek. Ano, může to vypadat jen jako povrchní marketingový tah. Ale je potřeba si uvědomit, že právě svět módy a pokřivené vnímání "ideálu krásy" je zásadní součástí tohoto problému. Móda má hlavně na mladé dospívající holky obrovský vliv. Dokáže velmi snadno zasít semínko pochyb. Proč by mělo být oblečení prezentované jen na holkách s velikostí 36? Proto je náhodou super, že v kampaních velkých značek jako je Lindex, H&M nebo Marks&Spencer se objevují ženy, které klidně potkáte na ulici. Některé značky v těchto snahách jdou dokonce ještě dál. Před nedávnem přišla i k nám na český trh proslulá značka menstruačního prádla Modibodi a ta nejen že své produkty prezentuje na fotkách "úplně normálních" žen s postavami všech tvarů a velikostí, ale dokonce fotky nejsou ani nijak dále upravovány. Uvidíte na nich faldíky, vrásky, celulitidu i sem tam pupínek nebo pigmentovou skvrnu "v celé své kráse". Protože filozofie Modibodi je propagace zdraví a přirozenosti a myslí to fakt vážně. "O získání značky Modibodi pro české ženy jsme s kolegyní Terezou usilovaly řadu měsíců. Zaujala nás nejenom tím, že patří mezi světovou špičku menstruačního prádla a nabízí spoustu střihů, barev a savostí, ale také svojí prezentací. Navíc jako jedni z mála nabízí také menstruační plavky a ty jsou mimo jiné skvělým řešením pro mladé dívky, které nemohou používat tampony. Myslím si, že je nesmírně důležité, aby menstruace mladé dívky neomezovala v tom, co chtějí dělat, protože pak si k ní (a tím i ke svému tělu) snáze vytvoří pozitivní vztah," vysvětluje menstruační reformátorka Ilona Bittnerová, proč přivedla tuto značku na český trh.
A pak si pustíte písničku zlaté slavice Ewy Farne "Tělo", o které si vrabci cvrlikali dokonce až na Times Square v New Yorku a už snad fakt věříte, že dnešní holky se budou mít rády víc a hlavně dřív. Díky za to, že jsem, kdo jsem! Ta úcta a vděk vůči tělu se vlastně týká všech. Holek, žen a určitě i mnoha mužů. A v něčem je to otázka dokonce celoživotní. Proto úplně všem aktivitám v rámci trendu respektu k tělu je třeba tleskat. Jen houšť a větší kapky!