Připravíme vám show na míru, říká Tereza Adamusová

Tereza Adamusová je kreativní ředitelkou a spolumajitelkou firmy Aliatrix. Aliatrix se věnuje tvorbě novocirkusových představení na zakázku. Tereza firmu založila společně se svým partnerem Michalem Halačkou a sestrou Bárou v roce 2017. Od té doby se těší velkému úspěchu na poli tvorby vizuálních show. Spolupracuje s významnými klienty, jako je Kia, Porsche nebo Česká národní banka, včetně zahraniční klientely. Se svými vystoupeními cestují nejen po celé Evropě, ale také Africe a Asii.

Zatímco firma bleskovým tempem rostla, v Terezině životě se odehrál další důležitý milník - v roce 2023 se jí a Michalovi narodila dcera. To ji ale v podnikání nezastavilo a v chodu firmy se stále angažuje.
Je vůbec možné sloučit podnikání s mateřstvím a jak se s touto výzvou Tereza poprala?

Jako úspěšná podnikatelka jsi poslední roky zasvětila vývoji firmy. Kdy vlastně přišlo rozhodnutí pořídit si miminko?

Dělat krásné show byl můj velký sen, o kterém jsem si nikdy nemyslela, že by se vážně mohl uskutečnit. Když jsme s Michalem a Bárou založili rodinnou firmu Aliatrix, bylo to nádherné období. Svému splněnému snu jsem věnovala všechnu svoji energii.

V rámci rozvoje firmy jsem pořád hledala, jak ji můžu posunout a kudy jít dál - vymýšlet kreativní koncepty, chodit na schůzky s klienty, dávat dohromady choreografie, vést tréninky, šít kostýmy, pájet LED vybavení, zároveň i vystupovat. Snažila jsem se dělat úplně všechno.

Chtěla jsem dělat ty nejhezčí projekty pod sluncem, zhmotnit všechny nápady a udělat každou akci jedinečnou.

Práce bylo víc a víc, až se z toho stal rozjetý vlak, který jsem těžko stíhala ukočírovat. Cítila jsem, že potřebuji změnu. Ta přišla v podobě mateřství.

Dítě je velkou změnou pro každou ženu, a tobě ovlivnilo nejen rodinný život, ale i chod celé firmy. Změnil se tím tvůj postoj k podnikání?

Stát se mámou bylo snad nejlepší rozhodnutí v mém životě. Mateřství se pro mě stalo uzemněním, umožnilo mi dát si odstup a přenastavit hodnoty.

S miminkem jsem si dovolila zastavit se, dát si nádech, výdech, pauza. Dokud jsem se nezastavila s Laurinkou, tak mi nedocházelo, v jak vypjatém stavu jsem pořád jela dál.

V začínající firmě je potřeba nezastavovat a pořád se vyvíjet. Ale když člověk jede v autě 200 km/h, nemůže udělat prudkou zatáčku, změnit směr. Díky tomu, že jsem zpomalila, můžu smykovat, zkoušet slalomy, což se ukázalo v současné fázi vývoje firmy mnohem přínosnější, než jet na plný plyn.

Největším benefitem pro mě je, že jsem se naučila vidět priority. Co je opravdu důležité.
Dřív pro mě hodně znamenaly názory druhých lidí. Teď hledám víc vnitřní motivaci. Co chci dělat já, co mě rozvíjí, co má opravdu pro firmu přínos.

Změna tempa mě taky naučila prioritizovat sebe a svůj čas. Vážím si víc toho, co jsem slíbila sama sobě. Upřednostňuji závazky k sobě před tím, co bych potenciálně chtěla slíbit někomu jinému. Nemám přeplněný kalendář. Vybírám si, na co kývnu, abych mohla věnovat dostatek času sobě a dítěti. Moje spokojenost znamená spokojenost Laurinky a to je nejdůležitější.

Tohle jsou změny, ke kterým jsem se snažila dojít přes seberozvojové vzdělávání už předtím, protože jsem věděla, že jsou k optimalizaci firemní komunikace a postupů potřeba.
Mateřství mě k nim dovedlo a jsem za ně moc vděčná. Pokud si je udržím i do budoucna, věřím, že mě to hodně posune v osobním i kariérním životě.

Jak se to dá vůbec zvládat prakticky, jak vypadá tvůj denní režim?

Důležité je nelpět na představě, jak co bude. Jeden týden si naplánuju podle času odpoledního spánku, za ten týden se režim změní, a najednou to nejde. Je potřeba se rychle oklepat, změnit směr a jít dál. Zkusit to jinak.

Když se Lauri narodila, tak jsem mohla neustále přemýšlet a kreativně vymýšlet. Ale chyběly mi ruce. Mohla jsem se angažovat tím, že jsem s Michalem rozebírala projekty, dávala jsem dohromady nápady na koncepty, mohla jsem řešit směřování firmy.

Pak třeba přišlo období, kdy se nechala se dlouho nosit v šátku, takže jsem měla i volné ruce. Mohla jsem dělat aktivity rukama i přemýšlet, ale muselo to být potichu. Mohla jsem pájet, pracovat na počítači, nebo stříhat hudbu se sluchátky.

Když si teď přes den hraje sama, můžu dělat hluk, ale nemám klid na přemýšlení. Musím na ni neustále mluvit a interagovat s ní.

Neustále se vše mění a v rámci podnikání musím každé 2-3 týdny hledat nové cesty, co můžu dělat a jak to můžu dělat.

Je to čím dál jednodušší, ale je zapotřebí extrémní flexibilita.

Předtím, než jsem se rozhodla jít na mateřskou, byla představa, že z chodu firmy na nějakou dobu vypadnu, dost děsivá. Měla jsem na starost spoustu věcí, šoférovala jsem rozjetý vlak.

Po otěhotnění se vytvořila potřeba firmu stabilizovat a mé úkoly předat dál.
Najednou jsem zjistila, že to jde. Našli jsme nové šikovné ženy do týmu a každá z nich si přebrala část mých povinností.

To, že jsem si uvědomila, že jsem zastupitelná mi umožnilo přemýšlet nad úkoly jinak. Nemusím udělat všechno sama, protože to nikdo jiný neudělá, nebo protože mi to jde nejlíp. Můžu práci delegovat a přemýšlet víc nad tím, čemu se chci skutečně věnovat.

Chtěla bys něco vzkázat čtenářkám, které zvažují podnikání při mateřské?

Nechci hodnotit, jestli je podnikání na mateřské dobrý nebo špatný nápad. Chci sdílet svůj osobní příběh a cestu, na které se překvapivě ukázalo mateřství jako pozitivní krok v mé kariéře.

Plně si uvědomuji, že je každé mateřství jiné, každá žena má odlišnou osobní zkušenost podle povahy miminka a já mám obrovské štěstí, že mi moje dítě dovoluje se nadále věnovat podnikání.Aliatrix je rodinná firma a když se zamyslím, přesně to vystihuje, co pro mě Aliatrix znamená.

Aliatrix je pro mě rodina a já jsem moc vděčná, že mohu podnikat právě s rodinou po svém boku.