Globální kongres H‑ART‑US v Římě – propojení hysteroskopie, technologie asistované reprodukce a ultrasonografie

Svět asistované reprodukce prošel v posledních letech skutečnou revolucí, které jsme svědky a aktivními účastníky. V dnešní době se od odborníků na reprodukci vyžaduje nejen to, aby byli zkušenými klinickými lékaři, ale aby také ovládali techniky, jako je ultrazvuk a v některých případech hysteroskopii. Přitom cesty tří lékařských oborů (reprodukční medicína, gynekologický ultrazvuk a hysteroskopie) byly předurčeny k tomu, aby se nesbližovaly na velkých vědeckých setkáních, ačkoli v každodenní klinické praxi tak plynule činí. Kongres H‑ART‑US konaný v Římě ve dnech 22.–24. dubna 2024 se pokusil tuto propast překonat. Podpořil hlubší propojení mezi těmito obory, byl koncipován za účelem spojení diskusního fóra s konvenčním kongresem. Tento nový přístup zahrnoval spojení špičkových specialistů a předních členů výzkumu a vývoje z každé oblasti. Jednalo se o zcela nový koncept založený na týmové práci, který si kladl za cíl zlepšení perinatálních výsledků u pacientek s neplodností.Této zcela ojedinělé akce se účastnilo téměř tisíc lékařů z celého světa, vč. zástupců z České republiky. 

Třídenní setkání si vzalo za cíl napříč problematikou rozebrat nejpalčivější témata a nalézt konsenzus, jenž by pomohl v rámci mezioborové spolupráce. Přední odborníci všech tří lékařských odvětví (reprodukční
medicína, gynekologický ultrazvuk a hysteroskopie) přednesli své referáty ke konkrétním tématům (mnohdy s diametrálně odlišným pohledem na problematiku), přičemž následná panelová diskuse se pokusila nalézt styčné body, jež by vedly ke konkrétním doporučením, jak se ke konkrétní problematice v budoucnu postavit.

V úvodu je nutné podotknout, že v mnoha případech se toto nepodařilo. Zcela odlišné názory (byť podpořené recentními výzkumy) naopak na první pohled prohloubily nejasnosti v tom, který z přístupů ke konkrétní problematice zvolit. Ale samotná podstata asistované reprodukce je spojena nejenom s úspěchy,
ale také s mnoha nezdary, proto zřejmě nešlo ani jiné schéma a průběh tohoto globálního meetingu očekávat.

Konferenční bloky se týkaly problematiky např. receptivity endometria, defektu jizvy po císařském řezu, nitroděložních myomů, vrozených vývojových anomálií, ale i např. chronické endometritidy, role adenomyózy aj. Přednášející z řad světových autorit v jednotlivých odvětvích se snažili sdělit nejdůležitější
pokroky ve vědě a výzkumu, ale také vyzdvihli význam nových technologií užívaných v praxi. Přednášky cílené na nové operační postupy a trendy, plošné využití 3D ultrazvuku, ale i optimalizace v kontextu laboratorních a jiných výsledků byly velice přínosnou stránkou kongresu.

Není úplně lehké definovat, které ze závěrů lze do obecné praxe přijmout jako obecná doporučení. Na jedné straně např. zcela jednoznačně zaznělo, že aktivní přístup směrem k minimálně invazivním metodám, zejména hysteroskopii, má pozitivní impakt ve zlepšení reprodukčních výsledků, ať již se týká zpřesnění diagnostiky, nebo operačních technik (např. aktivnější přístup k řešení polypů a myomů). Na druhé straně např. diskuse na téma septa děložního, operačního řešení T‑shaped uteru a jiných vývojových anomálií končila s ambivalentními závěry a bez jednoznačného doporučení, jak se ke konkrétní problematice stavět, a zda preferovat konzervativní, či invazivní operační přístup. Nicméně samotný fakt, že tyto techniky jsou poměrně mladé, procházejí takřka "Koperníkovskou revolucí", co se týká nových technologií, a navíc chybějí srovnatelná retrospektivní data použitelná v kontextu těchto informací, v mnoha případech nemožnost provést "eticky a morálně" přijatelnou prospektivní studii, situaci osvětluje.

Na kongresu byly prezentovány velice slibné výsledky nových směrů v operativě dutiny děložní, např. užití bipolární elektrochirurgie vč. široké škály ambulantních resektoskopů, TRD technologií, ale také radiofrekvenčních ablačních technik aj. Je nepochybné, že pokrok v této oblasti v posledních dvou desetiletí
zcel změnil pohled na celou problematiku a bude nadále mílovými kroky pokračovat.

Jedna celá pasáž kongresu byla věnována postupné aplikaci umělé inteligence v každodenní medicínské praxi. Umělá inteligence postupně proniká do velké části lékařských odvětví, asistovanou reprodukci, ultrazvukovou diagnostiku a hysteroskopii nevyjímaje. Implementace umělé inteligence do hodnocení
dignity ovariálních nálezů, správného diagnostikování vrozených vývojových vad děložních či k posouzení prostornosti dutiny děložní se přímo nabízí. Schopnost pracovat s velkými objemy dat a také schopnost se učit na základě předchozího však zcela mění pohled např. na optimalizaci protokolů v rámci embryotransferu při in vitro fertilizaci, ať již se týká mužského faktoru neplodnosti, stimulačních protokolů či výběru optimálního embrya.

Ani hysteroskopické operační techniky nebyly v tomto směru výjimkou. Umělá inteligence může být velmi nápomocná mj. jako přidružený korekční element při provádění rozsáhlých výkonů v rámci intrauterinní chirurgie, pomůže snížit riziko operační chyby atd. Nelze opomenout ani bohatě zastoupené satelitní programy a auditorium vystavovatelů, kde nechyběli žádní ze světových leaderů průmyslu v dané problematice. Účastníci kongresu si mj. mohli mnohé vyzkoušet na sofistikovaných simulátorech, z nichž některé již běžně pracují s technologií umělé inteligence. Toto setkání bylo jedním z řady celosvětových setkání pořádaných globální hysteroskopickou komunitou MyGCH (Global Community of Hysteroscopy). Ta sdružuje víc než 10 000 odborníků z celého světa zabývajících se hysteroskopií. Samotná společnost MyGCH každoročně pořádá či zaštiťuje hned několik akcí po celém světě. Z pohledu účastníka z České republiky se domnívám, že se jedná o zcela jedinečnou možnost dozvědět se informace o současných trendech v hysteroskopii. Je nutné podotknout, že bohužel v důsledku obecně nepříliš velkého zájmu
mezi českými lékaři v této problematice v mnohém zaostáváme, podle mého názoru za světovým vývojem několik let. Ostatně to, že jsme se dané akce konané v nedalekém Římě účastnili z České republiky pouze dva, o něčem vypovídá.